nezapomenout

 

bouřemi rozebraná

                     do blesků

hladina zapomnění

                     otevírá nebe

a po hvězdách klopýtá

 

už není k zapomnění

         a křivolakou čarou

pročísne obzor až ozón zajiskří

 

déšť záplatuje švy

              aby se nejizvily

když sáhneš do studny

                           vylovíš

na co nedosáhneš

 

omluvy jsou zbytečné

   a vzpomínka znovu prošívá

póry tvé kůže

              do tvaru dlaně