|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
SONET VYSNĚNÉHO MUŽE
Má drahá paní, odložte svůj šat,
jak proradný je, když váš půvab skrývá,
oslepen chci být krásou vašich vnad,
být slepcem, který rukama se dívá.
Má drahá paní, rozpusťte svůj vlas,
jak proradné jsou spony, jež ho pojí,
zazáří zlatem jako zralý klas,
mé slepé oči dotekem svým zhojí.
Má drahá paní, odložte svůj věk,
vzpomeňte na čas, kdy jste byla pannou,
odložte svoji zdrženlivost hranou
a dovolte mi vyjádřit svůj vděk.
Do vaší kůže budu všechen čas
pak láskou věčnou tyhle verše psát.
|
|
|
