koláč pozdního odpoledne
sluneční světlo
medově stéká krajem
letos se urodilo
babího léta
lenivé teplo
cíp lesa zaplavilo
pozvolna taje
se dnem je veta
ve stínu lesa
večer si připravuje
plášť podšívaný
modrošerým chladem
med zvolna klesá
tence namazaný
z koláče ukusuje
večer jak se krade
6.2.2006
Je veta po něm, nebo s ním ?
Ale ten pocit z celku a o to hlavně jde, ne ?
Jejda...ta je ale hezká.
Líbí se mi, když má básnička takovou atmosféru, že až čtenář jakoby cítí, jak okolo něj lenivě pofukuje trošku už zebavý večerní větřík :o)
nějak mi to drhne