Zrádnost dospívání

 

Nepostižitelná fantazie dětí

tajemných hradů zámky odmyká,

na zlaté mince proměňuje smetí

všednosti slov, vstříc neznámému letí,

rukama věčnosti se dotýká.

 

Stříbrným větrem mládí když proplouváme,

kotvíme stále ještě v dětských snech;

děravým sítem vodu nabíráme,

po smyslu hvězd a života se ptáme,

nosíme tíhu lásky na bedrech.

 

Příchodem dospělosti jsme zkolébáni.

Bolestné zmatky dětství odletí,

revolty mládí jsou jen planá klání.

V moudré své pýše nevnímáme ani,

že dospělost je branou ke smrti.