Hráčská vášeň

 

Jsem hráč

a vsadila jsem na život

(kdo ví, kdo rozdává ty karty),

červená, černá, hop či trop,

až sucho lepí se mi na rty.

 

Tu vyhrávám, tu prohrávám,

jen napětí je jisté…

Žádnou hru předem

nevzdávám,

věřili byste?

 

Mí protihráči většinou

jsou živí a jsou hmotní,

při výhrách – to se radujou

a při prohrách jsou zlostní.

 

Výhry a prohry, naděje,

závratě, lhostejnosti,

předem je tuším, vím že je

to shoda okolností.

 

Vše dávám do hry, čekám pak

vše, co lze od člověka,

však brzo bude nadosah

poslední hráč, co čeká…

 

Pak nebude už o co hrát

a já vím, na mou věru,

že ač bych chtěla pasovat,

řeknu jen: Já to beru.