|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jedu se svým bratrem a jeho manželkou černým autem do jednoho vzdělávacího zařízení, které je prestižní, i když se nachází poblíž rozbořeného mostu. Před námi je mnoho schodů - snad do nebe vedoucích. Vznešené gymnázium, s opraveným kostelem CČSH, poskytuje vzdělání husitským i ostatním dětem. Moc pěkné objekty s překrásnou zahradou.
V každém patře, v každé místnosti, probíhá vyučování až do odpoledních hodin. Děti chodí čisté a upravené. O přestávkách se procházejí zahradou, neopovrhnou ani alternativním sportem. Je jim vskutku krásně, neboť se vzdělávají a žijí v harmonickém rodinném prostředí. Odpoledne se vyučují zájmové kroužky, dokonce i herectví. Děti se baví, žijí svým životem naplno. Neznají problémy předchozích let.
Náhle objevuji historické muzeum, kde je vystaven dávnověký sladký perník. Tajně jej ochutnávám, je vskutku výtečný, nakonec mizí z výstavního pultu. Detailně si prohlížím místní muzeum až do nočních hodin. Zjišťuji, že jsem zde zavřený. Nikdo však nezaregistroval zmizení historického perníku. Po pár hodinách mě vrátný osvobozuje.
A proto stále myslím na zdejší harmonické školství. Rád bych se navrátil do dětských let v současnosti. Dostanu druhou šanci?
Václav Kovalčík
|
|
|
