|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsme na jednom kúru křesťanského kostela. Je zde mnoho studentů a profesorů. Takové setkání nebývá vůbec na škodu, neboť působí ekumenicky. Dokonce je chrám naším útočištěm, ale jednoho dne budeme muset vyklidit své roztahané věci. Ještě předtím pořádáme pořádný mejdan. Podporuje nás i zdejší akademická půda – profesoři a studentstvo.
Zničehonic unikají ropné páry, které jsou cítit nejen v kostele. Nikomu to nepřipadá divné, raději se obecenstvo pořádně baví. Následující den – po bujaré noci – vstávám jako první. Musím však vyklidit knihy, ale to mi připadá jako nekonečná práce, neboť neubývají, ba naopak. Zároveň mi pomáhá jedna spolužačka.
Hrozí, že tahle lokalita vybuchne, a to kvůli ropným parám, kterých jsme se nadýchali. Již není čas balit knihy, již není čas zachraňovat své opilé a omámené spolu-studující. Musíme uprchnout před hrozivým nebezpečím. Docela nám to se spolužačkou klape. Lítáme ze všech sil – naštěstí z kopce. Tím jsme se zachránili před místními ropnými výpary a explozí v tropickém žáru.
Václav Kovalčík
|
|
|
