|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ve svém snu jsem se vrátil do gymnaziálních let, abych se zúčastnil hodin latinského jazyka a abych si mohl zasoutěžit v jazykové soutěži. Ve školním kole jsem na třetím místě, a tak postupuji do dalšího kola. Pozoruji však, že se mí spolužáci učí mnohem intenzivněji, než jsem se učil v reálném světě.
Má nová dimenze mě odvrhne rovnou na sedmé místo, což znamená dobré umístění, ale nikoliv postup do státního kola. Zpovzdálí sleduji, jak se mé konkurenci daří. Učí ji má bývalá oblíbená profesorka Elšíková.
Pomalu se vytrácím ze školního života, neboť musím vyřešit bydlení a zaměstnání ve Slezské Ostravě. Zdejší důl je však rozkradený, práci nemohu najít, navíc se stěhuji do menšího bytu. Pořád je jakási oranžová noc.
Slunce vychází, ale nemůže vyjít – něco se ve vesmíru pokazilo. Tenhle dimenzionální stav mě uvádí do většího existencionálního uvažování. Přemýšlím, co jsem udělal špatného v reálném světě, který nelze vrátit. Musím se nejspíš spokojit s novou dimenzí. Intenzivně přemýšlím, ale nemohu na nic přijít. Pořád slunce vychází, ale nemůže vyjít. Neobvyklý jev na obloze mě úplně děsí!
Václav Kovalčík
|
|
|
