|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsem v dětském věku na jednom vesmírném táboře, kde hrajeme různé osudové hry. Jde vskutku o naše životy. Vidím muže, ženy a děti ve vyzývavém letním oblečení. Sice společně cestujeme, poznáváme a touláme se přírodní „měsíční“ (zdevastovanou) krajinou, i když je chladná noc.
Najednou si mě objednal lékař z druhého konce vesmíru, aby na mně mohl dělat své bestiální pokusy. Jsem rovnou odeslán rychlostí světla na stanovené předaleké místo. Místní zdravotnický personál mi chce uříznout velkou část mozku. Naštěstí mu do toho něco skočilo. Opouští galaktickou ordinaci, a tak zde zůstávám úplně sám.
Oblékám si bílý plášť, abych se zamaskoval před nepřátelským prostředím. Unikám tak z ordinace, putuji chodbami galaktické nemocnice, abych zachránil alespoň sám sebe. Přesto se toužím navrátit ke svým přátelům vesmírného tábora, abych je varoval před velkým nebezpečím ze strany mimozemských agresorů a vetřelců.
Václav Kovalčík
|
|
|
