|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Nastěhoval jsem se do jednoho vlhkého domu, kde plíseň na stěnách neomezeně vládne. Vím, že dlouho již tady nebudu. Beznadějně skládám své knihy do regálů, i když se odsud budu muset nejspíš vystěhovat, protože bych to finančně neutáhl – viz sálové prostory.
Uplynulo několik dnů, a tak zjišťuji, že budu muset odejít z vlhkého obydlí, přitom v ulicích zuří krvavá revoluce. Ukrajinci se bijí s Rusy dokonce na našem území. Pořád se dotýkám svých věcí, rád bych je přemístil někam jinam, ale nedaří se, neboť je jich příliš. Dokonce je zkouším dávat ven, jenže na chodníku nacházím granát, který ještě nevybuchl.
Házím jej dál, aby nikoho nezasáhl. Náhle mě zastaví jeden člověk, s nímž mluvím svou nedokonalou ruštinou, poté se dozvídám, že je to vlastně krajan. Mám štěstí, když slyším svou rodnou řeč v napjaté revoluci, která došla až k nám. Daleko hozený granát ne a ne vybuchnout. Ohrožuje totiž své okolí. Kdoví, jak dopadne revoluce nejen v ulicích měst.
Václav Kovalčík
|
|
|
