Nekonečné titulky.
Když zavřu oči vidím jen rovnou čáru jako by se odpojovaly přístroje a pak v rychlosti aspoň jedno kafe
v kantýně už zhasly světla...
Tady u toho okna za nímž rozkvetlý kaštan šumí včely se motají narvané batohy sotva utáhnou
tak tady u toho okna ho nechte vychladnout.
Když otevřu oči za oknem rozkvetlý kaštan šumí to zas bude hospodský nadávat až mu sputníci poletí do polívky pak zežloutne listí a opět půjdu se svou ženou cyklistickou stezkou bez cyklistů kreslit první stopy ve sněhu
a nekonečné titulky které nikdy nikdo nebude číst poběží dál na Bůh ví jak širokoúhlém plátně.
|