|
Poldi.
Panák rumu do splínu
a rouru nikotínu
než se znovu sehnu
k starýmu autogénu
on jedinej tu zbyl
aby Poldi pohřbil.
K duchům chlapů valcáků
co přiletí z oblaků
znovu svou pec prubnout
nemůžu už blbnout
kdo by tady přiletěl
leda můry do světel.
Jo to nejsou světla ramp
tady tančí bunjeejamp
přítomnost z minulostí
otrlost až do kostí
které pálí autogén
minulost to není sen.
Budoucnost z minula skomírá
každodenně se tím prodírá
nejeden chlap
co dřív do pece dráp
a vytáhl z ní možná víc
než jsou slova schopna říct.
Minulý týden jsem byl služebně v Poldovce a tohle ze mě doslova vypadlo jako balvany, které se tam do mě natlačily. Jo, přátele, znovu jsem se mohl na vlastní kůži přesvědčit, že si člověk asi nikdy nemůže myslet, že hodně zažil a viděl, protože si pak akorát nabije ústa o to svoje myšleni.
|
|
|
