|
| |
 |
|  |
Válka....
Jako by hledala žvýkačku s nejvytrvalejší chutí
pobýhá ztracená zebra z rozbombardovaného ZOO parku
po sutinách domů
a je na nich stejně absurdně doma
jako člověk
který ještě nezapomněl své jméno
co dostal ve chvíli
kdy si sotva stačil poprvé ocucat paleček
na pečlivě vyvařeném prostěradle
v starostlivém pohledu své milující matky...
.....v člověku.
Snad se nám v hlavách jednou vyjasní
a poznáme
v čem tkví příčina
že čím více shromažďujeme
tím méně je nám to k užitku
že i fantazie kolikrát neví proč by
a tak nám její rostlinky
slouží jako máslo k pečivu
když ráno mechanicky vzpomínáme
co je nutné udělat
než to zase všechno začne...
Zřejmě by se mi z toho měla točit hlava
probdělé noci na mě číhají z pouličních lamp
přes jejichž ubrečený výraz na spocených oknech
nemohu dohlédnout dál
než do svého nitra
kterému se
jen matně tuším proč
chce upadnout tehdy
pokud při zvednutí stoupnu na místo
kde budu pozorovat stopy svého pádu
jako parašutista při seskoku hledí
na krajinu pod sebou
kdybych se však uměl skutečně ponořit do svého nitra
možná bych v jeho charakteru objevil
skládku všeho zcela jiného
než jsem výše uvedl
ví Bůh.
|
|
|
