Pár kapek.
Autobus do sebe vdechl jinovatku a na jeho sklech jakoby chtěly zmrzlé oči žen odpovědět na moje otázky...
Řidič si pouští Mahlera (?!) řidič mi pouští žilou snad mi ještě pár kapek zbude nebo že by konec světa (?)
krev se pění jako čerstvě naražené pivo jehož pěnu srážím rukou abych se dostal ke zlatu
střepy prázdné sklenice píšou vzkazy po zemi čtu je jedním dechem a druhým zapomínám...
Řidič pouští čtvrtou symfonii a lidé se baví jakoby nic jakoby nic vystupuji a nesu domů devítívoltovou baterii do termostatu abychom přežili další zimu
už ne na začátku ani na konci už ne jako lovci v jeskyni ale ti co vědí stále víc a přitom stále méně čím vlastně jsou a co tady dělají.
|