|
Křídla bez peří.
Plameny přišly nekompromisně
jako hodina našeho narození
kdy jsme byli vyvrženi
aniž by se nás kdo zeptal
zda o to vůbec stojíme
tak proč ty plameny
a proč tahle otázka
nikdo neodpovídá
a křídla bez peří
se v žáru mihotala
do rytmu doznívajícího requiem
stupidní geniálnosti plamenů
které polykaly výkresy
v mraveništi projekční kanceláře
kde jedny z nejlepších mozků
co naše planetka vypotila
dojídaly housky
jež pozlatil ten samý požírač
jako když se dítě praští vlastní hračkou
jenomže kde je máma
a kde je Bůh
snad ani není důležité kde je
ale zda ho ještě někdo volá.
|
|
|