Na konci světa.
Už brzy přiletí motýl
a přikryje sám sebou
naše pochybnosti
aby nás mohl odnést
na slabých křídlech…
Kde jeho slabost
tam naše síla
která v jeho slávě odchází
aby nám mohl dát
plnými doušky
co teď nemůžeme pozřít…
Jíme co nám vlastně nechutná
až příliš brzy jsme se vzdali dětství
až příliš brzy nám přestalo být nepříjemné
to zběsile neuklidněné
mihotání noční můry
u pouliční lampy
jež nenechá spát chodník
a nám dává
plnými doušky nevědomí
že nemůže dát vůbec nic
že není cesty zpět
že zbývá jen jedna
bez lampy a chodníku.
|