Bůh
já spatřil jsem Boha tam v setmělém chrámu
ze starého oltáře s barvou se loupal
prach od kroků nesmělých ke stropu stoupal
až ke klenbám omšelým v šedivém hávu
nikdo jiný tam nebyl jen pár starých andělů
s očima bez světel z obrazů shlíželo
pár shnilých andělů a cosi truchlivé
kol kolem dokola stíny se plížilo
a všude mřížoví a spadlé pomníky
sedadla bez víry a díra od kliky
síťoví z pavučin a smutná zákoutí
a sochy světců co tvé oko zarmoutí
na stěnách z vlhkosti visel cár mechoví
co skrývají zákoutí to tvé srdce nepoví
a v píšťalách varhan jen kosti havranů
a okny beze skel průvan se protáhl
já přišel jsem s otázkou já hledal jsem odpověď
však co zbývá smrtelným když pozdě je na zpověď?
co zbývá nám smrtelným když život nám vyšumí
to ani sám pán Bůh říci nám neumí
já přišel jsem ze světla a Boha jsem uviděl
však poznáním strašlivým stržen do osidel
pak padl jsem do kolen a čelem k zemi
v smrtelném prozření že pomoci není
-
není a nebude.
|