Už mi ty kecy z bedny stačí,
natáhnu ruku k ovladači
a zírám,
držím telefon.
Únavou začnu skoro zívat,
tak sáhnu po plechovce piva
a hrome, zase je tam on.
Ať hrábnu kam chci, po doutníku,
po knize, fotkách, po budíku,
když polštář chumlám pod obličej,
nahmatám zase jeho displej,
jak nutí se mi do dlaně
a ponouká mě oddaně,
neváhej, dělej, zmáčkni rychlou volbu,
klávesu nastavenou na předvolbu,
kde uslyšíš ten sametový hlas,
co kvůli němu zas a zas,
pro pár slov,
vzdechů na krátko,
ve všem teď vidíš
sluchátko!
|