"Ale" v první osobě opravdu nutí, nejen jít dál, ale hlavně jít lépe. Jenže tohle stejné "ale" je v ostatních osobách tak děsně vtíravý a poučující.. Máš recht, já taky zpětně nic nepředělávám, to to radši smažu a začnu znovu (píšu, pro dost lidí, nepochopitelně rovnou do počítače), ale tohle zapracování jsem směřoval přímo k vlastnímu psaní básně (nejspíš reakce na tvou minulou poznámku o vědomí si chyb). "Dle mého tedy" obvykle nepíšu, jedná-li se o obecnější souvislosti, tohle se však týkalo jen mých pocitů.. Na tvuj chaos jsem si už zvykl.. : ) Tak zas někdy a někde!