Díky, Pane, za desatero, za soubor přikázání, rad, neměl bys ale stejnou měrou jak nám tak sobě počítat a chceš-li kázat, práva brát, sám příkladem jít v první řadě? Manželek bližních nežádat? Jinak je totiž po parádě…
Říkáš: „Nemyslet na panděro! Obžerství ze smrtných je vad!“ Nejsi sám z těch, kdo radši berou před zrním řádný masa plát? Ábel by mohl povídat, leč pokročíme v naší vádě… Co takhle méně mordovat? Jinak je totiž po parádě…
Teď zmiňme chvíle, kdy jak Nero ve vzteku začneš povlávat, mstít se a ničit cestou sterou lid, který nechce poslouchat, či odmítne ti úctu vzdát. A my máme hněv držet v kládě, odpouštět jen a milovat? Jinak je totiž po parádě?
Lze spoustu věcí jmenovat (třeba ty trable na zahradě), báseň však končí, nejsi rád? Stejně je dávno po parádě…
|