rána je blíž než délka meče
záblesk na tvém krku
to ráno poblíž lomu v Santenay
budiž ošetřeno
obléknuto
a uloženo do sousvitu
dálky s blízkem
otřel se o nos
byl zpustlý rýmováním
kousnul do chleba
voněl jak pažitka
namazaná stájí
rána se neotvírá lhaním
podobna spěchu po rozpuku
liknavě sbíhavé míchanici znaků
ano tak
navždy vypálit
a ponořit do sousvitu další války
s blízkem
zpotil se horkem
utáh jelenici dlaní
zív slzou nedaleko spánku
kousnuv do chleba
podrobil další strany
rána je otvorem po milování
vysazená réva pne se do protivky
spíná se jako knoflík s řádky těsně za ní
sroste, zbledne, změkne
a zbyde jako kocovina
z nezralého vína, které lokali jsme tajně
to ráno ale
je rudá rána - další sousto ke koláči naivity
je zdravý kdo slíznul i ten konec
a kdo pak sám zůstane, dobře, nemusí se snažit
rám nevyplní, ztvrdne, zahořkne a zpětně
tedy i já jsem neuzrál
|