|
Já tady
a ty kdesi tam
a mezi kilometrů stovku,
když o řešení přemítám,
jak nebýt každý z nás tak sám,
jako bych tvořil
verneovku.
Do kláves buším víc než datel…
…mít tak jak Robur Dobyvatel
křídla
a nebo vzdušný balón na pět neděl,
ani vteřinku bych neposeděl
a rozlétl se nad zpěněné vlny
na ostrov zelený a tajuplný,
i když jen na Labi
a přes most od Kolína,
když střela doletí,
hned vystřelí se jiná,
až kolem měsíce
a nebo na kometě
ti o mně vzkáže vzkaz:
“je tady, miluje tě!”…
…jenže má touha
tak silné vynálezy nemá,
už ani fantazie dostatek,
jen zoufalství
a zmatek nad zmatek
a opuštěnost kapitána Nema.
|
