V zátoce plaváček

laskán vlnami

vytáhl bárku svou

spolu s hvězdami.

Měsíc ospalý

zašel za mraky

střelka kompasu

cítí rozpaky.

Slunce zívalo

chladný mělo ret

časně nad ránem

pře se do plachet.

Hladké bárky dno

voda unáší

přídí osudu

čas jen nanáší.

Břehy přístavů

voní dálkou cest

pádla do rukou

objevit vlastní svět.