Černobílá šachovnice
vrže prkny starých podlah
střelci s šípy rozhodli se
pěšce chránit v chladných chodbách.
Navěky mlčí v polích studu
nekryli si s rozvahou záda
z rozvalin starých věží
cár praporu do tmy mává.
Koňům jezdci splašili se
v příkopech tlí jejich těla
ctí svou ve hře prodali se
službám v boji za anděla.
Slaboch šelma v roli krále
třese v poli sám svůj strach
chladem zmrzly představy báje
z šatů cítit prohry ŠACH.
Síla dámy křídou skrytá
uzavírá partii
bez námitek konec vítá
přijme danou hostii.
Depozitář pokryt prachem
klíč otáčí v zámku vrat.
bílá mění barvu nachem
éterem pluje výhry MAT. |