Mlíkomil Rozhnoj se rozhodl udělat něco pro své zdraví. Napadlo ho, že by si mohl lehce zasportovat. Kolektivní, míčové a všemožné jiné sporty neměl rád, vybral si tedy radši pěší turistiku. I vydal se na výlet. V lehkých plátěných kalhotách, volném bavlněném tričku s veselým motivkem na hrudní straně a v otevřené obuvi, protože kecky nenosil vzhledem k velké potivosti svých nohou. Nejprve popojel tramvají na jih města. Tam se mu po půl hodině přestalo líbit, a tak nasedl do autobusu, který ho odvezl na sever metropole. Před tůrou údolím směrem k řece se posilnil v restauraci a aby se mu udělalo ještě lépe, navštívil supermarket nad údolím, kde si pořídil nějakou tu pokroutku na chuť a limonádu v PET láhvi. A pak se vydal do přírody. Chvilku postál u cedulky před malým rybníčkem, kde magistrát a jeho odbor pro životní prostředí dojemně líčil, kterak je ta louže přírodní. Též malé kačenky se svou matkou kačenou vesele si rejdící po hladině přírodní nádrže Mlíkomila Rozhnoje dojaly. Pak vyšel na kopeček. Byl odtud pěkný výhled po kraji. I usedl na lavičku, která tam byla velmi chytře naaranžována. Svlékl si tričko, aby vítr osušil jeho opocené statné tělo a zapálil si cigaretu. Takto odpočívajícího ho zastihl kolemjdoucí turista s též veselým motivem na tričku. Usmáli se na sebe a vzájemně si popřáli pěkného dne. Cesta potom Mlíkomila zavedla do lesa, kde narazil na malého hádka. Přemítal, zda se jedná o mladou zmiji či o nějakého jiného hada, bohužel s sebou neměl žádnou obrázkovou publikaci o plazech, takže tuto otázku nevyřešil. U řeky se opět zastavil a chvilku jen tak civěl na hladinu. Mírně ho pohněval rybář, který svou kratochvíli provozoval tak, že seděl v zadní části svého kombíku, zaparkovaném těsně u břehu, a poslouchal při rybolovu nahlas puštěné rádio. Mlíkomil se na něj zamračil. Tím věc pokládal za vyřízenou. Potom dorazil k přívozu, kde se občerstvil u stánku, protože PET láhev již byla prázdná. Do města se posléze vrátil vlakem, což mu přišlo velmi originální. Musel hned zajít do hostince, kde svému příteli Jinomírovi Trudovi barvitě vylíčil, co vše viděl ve světě pěkného.