Hm. Fakt že jsem se snažil porozumět, proč tam nevidím a neslyším malbu ani zvuků, ani barev... A nevidím ani obsah, je -li jaký. A proč mi to přijde ploché a chtěné, že nejsem schopen ponoru...

Raimundovi: Pán zřejmě velmi dobře ví, co je to alexandrín...

http://www.totem.cz/enda.php?fBShowOpi=1&a=107487

Tajdlec to je. Je to hrozně obsáhlý, asi jen kdyby to fakt někoho zajímalo.

To srovnání, jak které jazyky pracují s rýmy či asonancemi a se zvukem obecně, je rozhodně zajímavé a překladatel by na to měl určitě brát ohled. Kdo je k vlastnímu jazyku vnímavý a přitom překládaný jazyk neovládá, musí se nutně spolehnout na překladatelovu invenci. Záležitost formy navíc není jen v rýmu, ale spíše v metrice obecně. Na vnitřním uspořádání jazyka závisí normování počtu slabik nebo přízvuků nebo obojího. Je na překladateli, jak se popere třeba s ruskou tónikou nebo polskou sylabikou a převede ji do sylabotónické češtiny, nebo se pokusí metrický systém zachovat. O problémech překladu tu byla pěkná diskuse, když Jonáš a Ariel a ještě někdo, že by Naty?, překládali Paula Celana. Pokusím se to najít. I když němčina není špánina :o)

Body patří myslím nejen překladu, ale i autorovi.

s transmisí v č. nerezonuju... v angl. je to ovšem jináč. Je to překladem z angl, že to na mě dělá dojem převahy mudrování nad poezií?

Jako nástřel je začátek dobrý, samostatně ee. Poslední dvouverš to totálně zabíjí.

Takže 5 bodů, ale pro Kelly...