Balada
Prvně jsme se milovali
Když jsme teprv dozrávali
A tys´ tehdy lásko řekla,
Že bys´ nikdy neutekla
Nenechala ani mě jít,že bez sebe bychom nemohli žít.
Chodili jsme spolu pěkných pár let
A bylo nám co závidět
A pak jsi mě požádal tajně o ruku
A já za tvými zády viděla tu holku
Kterou tví rodiče ti vybrali
Ačkoliv celá ta léta říkali,
Jak mají nás oba rádi
A v lásce nám nikdy nebudou bránit.
A já miláčku tenkrát řekla „ne“
A utekla jsem naštvaně,
Vzdala jsem se tě bez boje
A tys´ tam v dešti stál tak bezbranně
Byls´ smutný a mnou raněný
A tvář sis zakryl dlaněmi,
Abychneviděla tvé slzy
A v tvé jindy veselé tváři brzy,
Byla vidět jen bolest ryzí
Já miláčku tenkrát chtěla
Aby nás tvá i má rodina viděla
Jak šťastni jsme v náš svatební den.
Na tebe, lásko, zbyla mi vzpomínka jen...
A pak jsem se tajně plížila,
Abych ji viděla – ženu, jenž měla být tvým osudem
Ve váš svatební den usmívala se ona
A smutnýma očima jsi pozoroval
Zda se neobjevím
Zdali jsi mě viděl – nevím...
A od toho dne
Nosil jsi mi denně jednu růži,
Nechával jsi ji za dveřmi
Já tě nechtěla vidět, ani ti otevřít
Srdce krvácelo, hrozně to bolelo
Nechtělo se mi příliš žít
Nosil jsi mi ty růže vždycky zrána
A náhle jsi byl stařec a já stará dáma
Tehdy přinesl jsi desetitisící růži
Nechal jsi jako vždy za dveřmi
Já stála na druhé straně a toužila otevřít,
Ale tys´byl rychlejší
Už jsi na ulici stálo
A já jsem za tebou vyběhla
V tom ozvala se hrozná rána
A já cítila jak padám...
Promiň lásko,
Neviděla jsem to auto,
Ty ses zděšeně otočil
Jako kdybys tušil,
Co se stalo
Rychle jsi ke mně utíkal,
Naposledy mě do náručí vzal
Něco v tvých očích bylo hrozně zvláštní
Já vím, že jsi nikdy nebyl šťastný
A dříve, než jsem naposledy vydechla
Jsem ti ještě řekla:
„celý život jsem tě milovala
za jiného se nikdy nevdala
promin, že musím odejít
drž mě pevně, teď naposledy“
Pak jsem se náhle probudila,
Celá ubrečená si uvědomila
Jak krutě zněl ten sen
A přála jsem si jen
Aby se nikdy nesplnil,
Aby náš život jiný byl
Se zvláštním pocitem šla jsem na naši schůzku,
A ty požádal jsi mě o ruku,
Řekl jsi:
„lásko vem si mě,
půjdeme spolu daleko a tajně
pak všem jen příjdeme říct,
že my dva spolu navždy chceme žít“
Já jsem tenkrát lásko řekla:
„ANO“.
|