|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
" hm, tak dům o tisíci patrech, povídáte? tedy spíše pěkný barák, dalo by se říct.. no, nic jiného než tam jít mi stejně nezbývá.. a kolik pokojů je na každém tom patře? osm, devět..? cože, třináctset? tam mě nedostanete ani bejkovcem.. natož sladkejma řečičkama.. čtyřicetpět tisíc? zítra nastoupím!"
..ahoj mami.. prosím nekřič tak, nerozumím ti ani slovo.. a tátovi už to je beztak jedno, řinčení nádobí nebo bouchání dveřma, to už nerozhodne nic.. co si o sobe myslíš.. copak to čteš? O lidskou identitu.. hm.. nevěděla jsem, že čteš.. aha, tak ty nečteš.. promiň, nechtěla jsem se tě dotknout..
mm... miláčku, kde jsi byl celý den.. čekala jsem na tebe, chtěla jsem ti říct, jak tě miluju.. ty hlupáku, ty mi to stejně věříš, i když nevidíš, jak ti lžu do očí.. co si o sobě vůbec myslíš, ty chudáčku.. ale já tě opravdu miluju, čumáčku.. uáách tak kolik je hodin? no jo, ty blbečku, už abych měla ty peníze.. pojď ke mně, zlatíčko..
dobrý večer, madam.. přinesl jsem vám ty květiny jak jste žádala.. ach, ano.. moc se omlouvám, nechtěl jsem nějak vyrušovat.. už raději půjdu.. to jo, ty stará náno.. myslíš si, když máš peníze, že ze mě může š dělat poskoka.. ano, samozřejmě vám zítra nakoupím, to vůbec není problém..
nazdar pane, jak ses měl? co ženský? he, ty už máš zase jinou.. moc rád bych s tebou šel na pivo, Víťo.. je to pravda, s tou prácičkou? teď už si člověk nemůže bejt ničím jistej, co? sakra chlape, potřebuju s tebou mluvit.. nemám už nic a nikoho.. nóo, jasně, zavolej.. já už radši půjdu, nechci tě rušit..
ahoj brácha.. hele nedošel bys mi prosím pro ty papíry? ach jo, proč zrovna já.. jo, dík, to bys byl hodnej.. vím že jsem otravná.. ale já tě miluju.. miluju svýho vlastního bratra.. asi se z toho zbláznim.. ne ne, to víš že mi to nebude vadit, klidně odejdu.. užijte si to s klárkou.. panebože.. miluju svýho bratra..
nechci tě už ani vidět, ty neřáde zatracená, už nikdy sem nelez .. pojď se milovat, lásko.. nechtěla jsem ti ublížit, ale když ty jsi takový moje střívko hloupounký.. táhni odsud, ty magore, tady máš ty svoje lidský práva! chci se s tebou objímat a šeptat ti, že tě miluju a že to, co na tebe řvu, není nikdy pravda.. počkej ještě.. táhni!
přinesl jsem ti květiny, jiří, protože tě miluju ..
|
|
|