|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
S autorským právem je to dosti ošemetné, protože se může jednoduše stát, že zejména u krátkých literárních příspěvků může autor „vstoupit do stejné řeky,“ ať už úplně, anebo (skoro) přibližně, aniž by o tom věděl, či tušil.
Bohužel tyhle obavy hrozí zejména v umění poetickém, které je často pod palbou kritiky ohledně používání ustálených výrazů, klišé a dalších kombinací uplatňovaných třeba na druhém konci naší republiky, či celého světa.
Také v akademickém a běžném prostředí mě zaráží jakýsi zákaz „automatického“ přejímání myšlenek a názorů, což odporuje svobodě slova a projevu. Bohužel nám vládne totalita jakési skryté nesvobody, jež stále víc a víc sílí! Nikdo si to neuvědomuje, i když se v praxi objevují často nesmyslné spory a soudy o původu a obsahu autorského díla!
Jsem toho názoru, že písemný a slovní projev patří všem lidem našeho národa i celého světa. Křesťané by řekli, že nám myšlenky a výtvory, ať už vědecké, či umělecké, byly dány shůry, a to záhadným vnuknutím od samotného Boha. Jsem toho názoru, že jsou původem nekonečného vesmíru – nekonečného Stvoření.
Na tom stojí historie tvůrčí a přejímací, neboť se v internetovém světě šíří mnohem intenzivněji odkazy našich předků, ale i současných osobností. Bez sdílení a tvůrčího navazování bychom tady nebyli, neboť bychom úplně zakrněli a zbytečně odumřeli.
Vstup do „stejné řeky“ je možný a dokonce reálný. Přibližný vstup „do stejné řeky“ též. Liší se tedy limitou matematické a společenské funkce, dále pak dobově poukazuje na předchozí, současné a budoucí objevy a záznamy ohledně autorství.
To vše působí dynamicky vzájemnou návazností a konstelací. Objev u moře může býti zároveň objeven třeba i v samotném vnitrozemí, totéž platí v nekonečném vesmíru dálných civilizací. Také naše DNA se neustále vyvíjí „pod tlakem a palbou“ okolního prostředí!
Václav Kovalčík
|
|
|
