Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 6.11.
Liběna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky usínejte bez klepání- Přelom podzimu a léta z kolekce usínejte bez klepání
Autor: tkadlec (Občasný) - publikováno 11.2.2003 (00:48:11)
další>
Přelom podzimu a léta :

Úředník se naklonil k svišťovi na vedlejším sedadle.
„ Ha, ha,“ řekl mu.
Svišť jen vycenil zuby.
Krajina za sklem si spletla směr a rozjela se na opačnou stranu než vlak. Větve starých borovic škrábaly na okna jak jezinky. Šeřilo se.
Snílek si oddychl a smál se dál.
Pán v šedém klobouku mu šťouchl do žeber.
„ Víte, Prométheus dal kdysi lidem věčnej oheň, kterej dnes přežívá v pouličních lampách. Proto je déšť nezhasí..“
„ Ha ha,“ řekl úředník.
Snílek pootevřel okno.
„ Já vlastně moudrům vůbec nevěřím,“ přiznal se upřímně.
Mrož se probudil, vykřikl : „--pčík !“ a usnul.
„ Možná máte oba pravdu..,“ uznal pán v šedém klobouku a vysypal z okna obsah své igelitky. Odpadky se za letu měnily ve květy bílých lilií, snášely se k nohám pohanských bůžků.
„ Ha ha,“ poznamenal úředník.
Svišť jenom cenil zuby.
Dveře kupé se otevřely.
„ Můžu vám nabídnout dužinu duhy, nezvážené vážky nebo třeba tonoucí svíce ?“ zeptala se servírka.
„ Můžete,“ usmál se na ni snílek.
„ To jsem ráda,“ odpověděla servírka, zavřela dveře a šla se ptát dál.
Svišť jenom cenil zuby.
Rozesmátý snílek zašátral v kapse svého županu a vytáhl flétnu.
„ Já myslel, žes jí dal Tamaře ?“ ozval se pán s šedým kloboukem, ale snílek jen pokrčil rameny.
„ Bývalo, bývá, bude.. třeba prostě jen má být,“ utrousil a vyfoukl z flétny hluboko uhnízděný, zaprášený tón. Vlak začal brzdit.
Dveře kupé se znovu otevřely.
„ Pan doktor volá dalšího pacienta,“ oznámila Sestra. Snílek ji radostně objal.
Ve dveřích se naposledy otočil. V kupé už nikdo neseděl, jen pískem na podlaze vířil vítr. Snílek si posteskl.
Nebylo s kým se loučit.


Poznámky k tomuto příspěvku
Lian (Občasný) - 11.2.2003 >

První tři části jsem nejspíš nečetla.

Nic mi to neříká.

Promiň.


Body: 1
<reagovat 
RadimP (Občasný) - 11.2.2003 > ***
Body: 5
<reagovat 
centaur (Občasný) - 11.2.2003 > čtivé,dobré, zatím jedna za celou kolekci
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
1 2 3 (4) 5 6
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter