Kapky pelyňku
Kapky z očí – slzu stačí jen olíznout, pohádku z náprsku – prsu, jak leporelo prohlédnout skrze skla bludiště – princezna procitá z doteku zimy. V růžové zahradě s kalichem hořkosti; zklamání polyká; Zklamání svobody z nevinnosti vinny.
Z rozbitých sklíček korálky navléká, realito? Jsi to ty?! Vzpouro života?! V hrsti svého anděla, znáš to v tom rohu?
V přítmí svíček načni už přípitek, sklenici s jedem; Vždyť pro hlavy na míse, padlých vlasti hrdinů, nemá se štkát. Upij ze sklenice, pobudů – které určil dav…
Je večer, Jsi sama – já sám… Svobodo svobodná – pravdo nevěrná …
|