|
Soulož pro Jacoba
Už zase věší toho zpolitizovanýho Žida od vedle
mi dva tu spíme
lampa ohýbá se vrže
naráží na sklo mrtvá můra
vypadá divně v houpajícím se stínu
na temné ulici dlažba červená
mokrá od včera ještě neuschla
rázně Fricek vyšlapuje si
ráz dva a zase ráz dva
až do morku kostí
jáma a kyvadlo nad ní
houpe se s jazykem na bradě
moudrý Jacob od vedle
mezi vrcholky tvých ňader
kmitá do pochodu jazyk
rozkoší zvedáš Venušin pahorek
houpe se dál
brzy už svítá
smrtihlav s výkaly na Žida
přistává zmaten
a já mrdám s tebou
v rytmu Jacobova stínu.
|
|
|