|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Píšu si na záda její nesmyslné jméno
v rukou žmoulám granule asfaltu
svět bojuje za práva bohů
jen ona je stále více extrémní...
K snídani molotovův koktejl
k večeři globální menu
několik málo slz za květinu
co uvadá na stole…
Zametám strach ze zástupu očí
přemýšlím o jejích vnadách
vteřina z jednoho okamžiku
zbyla tu pro vnímání impresí...
Je chladná, je rozprostraněná
je mocná…
je jako jehla v kupce sena…
Přitom od mládí věřila
že v jednotě síla
v lůze moc
v herezi luxus pro blázny...
Však Canneti lhal
Bůh stal se zpropadenou sviní
a z naděje zástupu modlilů
zbyla tu jen ušmudlaná štětka…
Zemřela za svítání v krutých mukách
kdy se pramen její krve
v potopu zvrhl...
Jak Bůh řekl, tak učinil
a masy dál kráčely vstříc
novým voláním...
|
|
|