Fáze kdy poledne 

vrší své ostatky

na kavárenských stolcích

 

služebné staré dámy matrony

s přesností sfing dočkaly se

každodenní propasti

strnutí času

 

Za zelení okenic nehybnost

a shrbená vážnost

plní misky vodou pro kočky

tik a lep malých smrtí

těsně před přehozením

bílého závoje 

nového prostírání

 

Zavírají okenice

fén párá na dálku mořský břeh

Santa Fiora a Arcidosso

jejich drobná věčnost siesty

 

Do němohry propadlá dvojice

dopili kávu dosáli úsměvy

růžové víno za ně plaše zvětrává

na dně umatlaných sklenic

 

hladí ji po předloktí

jako by nevěděl co by tak ještě

mělo nastat