ČLOVĚK,  AČ   POUHÝM   ČLOVĚKEM, 

                            SNAŽÍ   SE  BÝTI   ČLOVĚKEM . . .

                                  Vzýváme  rozum    ----

                                  ten  se  však  plíží

                                  tajnými  chodbami  údivu

                                  Věříme  citu

                                  který  je  vratký  a  ztrácí  se

                                  ve  vlastním

                                  předivu

                                  Hledáme  moudrost

                                  vznešenost  nebe   

                                  Za  chvíli

                                  couváme ... 

                                                 cesta  se  drolí    ----    

                                  a  zbývá  "málo" : 

                                  Světlo  v  temné  dálce

                                  které 

                                             tak  moc  bolí . . .