|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
namažu si dlaň máslem a rybičkami a kousnu si
druhou rukou, ještě ulepenou od cukru, se profackuju
oči tě už nechtějí vidět, ale nervy se nemůžou dočkat vrtačky,
která se předtím dobývala do tvých zubů,
křeslo mě unáší zpátky do země poddajnosti
něha chlebu, který se nechá sníst
zásoby na zimu
přežrání
zahlcenost od prvního polknutí do posledního vyplivnutí
už nemůžem, a ještě jíme
...dva roky nekousat...
už nechceme, a ještě
... spolu spíme... |
|
|