Prázdný pruh rukou, objetí je prázdné.

                Za oknem čeká můj stín. Bojí se být se mnou –

Můj vlastní stín!!! Bojí se světla, stejně

jako já samoty. Mušle mi do uší vysměšně

šumí. Jen ona mi zůstala – prázdná a bez

života. Měl bych být šťastný, že žiju.
Oči se mi zavírají, ale ještě nemohu spát,

něco tu po mně musí zůstat.

                Marnost na druhou