Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 23.11.
Klement
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Kaskády z kolekce jolies reves
Autor: tkadlec (Občasný) - publikováno 23.9.2002 (22:08:20)
další>
Vítr sílil.
Kasiopea se podívala pod sebe. Mračno písku objímalo holé stěny, z nichž dávno vzešlo, v touze po věčném spojení. Čas se naplňoval. Za chvíli oznámí pískot konvice, že se voda vaří. A mračno stoupalo.
Vlastní vlasy ji bičovaly do očí.
Šimon se začal neklidně vrtět. Zmateně mumlal něco o smutném ledu. Kasiopea se nad něj naklonila a smetla mu z čela zrnko písku. Měl horečku. Možná umíral.
" Musím tě tu na chvíli nechat, Šimone, počkej na mě.. Přinesu ti vodu, slibuju.. "
Podzemím se táhly spousty spletitých chodeb. Tušila, že i je brzy zavane písek. Jenže jiná cesta pryč nevedla. Utekla jednou z nich
Šimonovi se zdálo o jabloních. Proto se pod jednou probudil.

I tady dul vítr čím dál silněji.
" Vstávejte, brzy přijde bouřka !"
Šimon otevřel oči. Chlapík před ním si pochutnával na stydlivě červeném jablku. Druhou rukou si přidržoval slaměný klobouk.
" Jmenuju se Havran. Jsem námořník, " odpověděl muž v slamáku, ještě než se ho Šimon stačil zeptat.
" Ve výslužbě," dodal a odhodil okousaný ohryzek do obrovského mraveniště před sebou.
" Kde je Kasiopea ?" Šimona lepší otázka nenapadla.
" Kdo to ?" Havran se pomalu vydal k veliké skalní stěně táhnoucí se po celém obzoru.
" Pospěšte si. Blíží se bouře, musíme se schovat.."
Šimon se z hrůzou podíval ke skále.
" Vy chcete jít támhle ?" zeptal se s dostatečně výmluvným důrazem na poslední slovo. Všecky tulipány v okolí pro jistotu pozavíraly své květy.
" A kam jinam? Nemáme moc času," odpověděl Havran, aniž by se ohlídnul.
" Já s vámi nejdu. Do jeskyní už mě nikdo nedostane.." zašeptal Šimon. Z očí se mu kapalo černé zděšení. Kdo to po něm uklidí, pomyslela si jabloň a smutně sledovala, jak jí špiní trávu.
Havran se otočil a vítr mu shodil slamák. Zatímco ho honil v trávě, volal na Šimona:
" Neblázněte! Podívejte se kolem sebe ! Do hodiny se přižene moře a vše, co tu vidíte, skončí na jeho dně, rozumíte ?Takže pokud se zrovna necítíte bejt delfínem nebo chobotnicí, tak poďte se mnou a nebojte se, jak malej. Co je tak strašnýho na jeskyních ?"
Písek, pomyslel si Šimon, písek a zrnka vteřin.
" A co se tane s těmi mravenci ?" křičel na Havrana navzdory burácejícímu větru.
" To přece nejsou žádní mravenci.."
Šimon se podíval pozorněji na mraveniště. Ležela před ním hromada mořských hvězdic. Rozeběhl se za Havranem.
Jabloň mu zamávala a zmizela.

Zastavili se v jedné prostornější chodbě.
Šimon neklidně sledoval své okolí. Co chvíli naslinil prst a zkoumal, jestli nezesílil vítr.
" Máte rád hudbu ? zeptal se Havran smetaje ze svého klobouku zrnko písku.
" Cože ?" Šimon nedůvěřivě sledoval dráhu letu toho zrnka až k zemi. Pak si znovu naslinil prst.
" No, víte, já se většinou setkávám s lidma, kterým hudba vůbec nic neříká, ale já jsem dlouho žil u moře a na moři - jsem vysloužilý námořník pamatujete ?- a to si neumíte představit ty dlouhý večery. A ještě delší odpoledne.. A rána ! Prostě jsem poslouchal. Z nudy jsem naslouchal větru, vlnám, kosatkám, plachtoví..a řeknu vám, že to je ta nejkrásnější hudba, co jsem kdy slyšel.."
Šimon s zděšením zaregistroval prudší závan větru. Naštěstí to jen Havran ve svém vypravěčském nadšení mávl slamákem a rozvířil vzduch.
".. Často si teď do noci zpívám.. znáte to ? :
Sám sobě ostrovem
sám sobě mělčinou
sám sobě domovem
sám v sobě spočinout
sám sobě sám.."
Šimon pomalu vstal.
" Bohužel, neznám.."
Šli dál. A oba měli hroznou chuť na bábovku.

Byla to zvláštní jeskyně.
Vypadala spíš jak raně barokní sál. Stěny měla poseté hodinami . Někdo jim všem zlámal ručičky.
Havran vytáhl z kapsy obvaz a začal je obvazovat.
" Co to děláš?" vykřikl Šimon a vytrhl Havranovi obvaz z ruky.
" Chtěl jsem je zpravit, někdo jim zlámal ručičky, nevidíš? " Havran se tvářil dotčeně. Pak mu odlítl klobouk.
" Blázne ! Nevíš, co dokáže čas.."
Bylo pozdě. Vítr vanul ze všech stran.
Šimon se podíval k zemi. Už ji zakryla první vrstva písku.

Běželi.
Písek jim už sahal skoro po kolena a Šimon pomalu nemohl dál. Havran ho podpíral jen jednou rukou. V druhé svíral svůj klobouk.
Pak se mu Šimon vytrhl a svalil do postranní chodbičky.
" Utíkej dál ! Hodně štěstí.." volal za Havranem, který se nemohl zastavit. Písek ho hnal kupředu.
Zvláštní konec, pomyslel si Šimon a začal si broukat Havranovo písničku. Pak mu hlava klesla na zem.
Zastudilo ho.
Sníh ! Podíval se nad sebe a spatřil, že celá chodbička je vymleta v sněhu.V posledním záchvěvu života se tím sněhem začal prohrabávat pryč, nedbaje stoupajícího písku.

Vylezl na malé náhorní plošince. Naprosto vyčerpán zůstal ležet na sněhové dece.
Unavený, ale živý. A svobodný !
A sám.
Došel mu smysl Havranovy písničky. Sám sobě ostrovem, sám v sobě spočinout..
Unikl času, ale dohonila ho samota.
" Šimone ?" Kousek od něj seděla Kasiopea.
Vstal a chytl ji za ruku. Něco se v něm vzdmulo.
" Musíme pro něj ! Mám dole přítele, vrátíme se pro něj, stihneme to.." táhl ji za ruku zpět k díře, kterou se sem vyšplhal.
" Je pozdě, Šimone. Tam dole plyne čas. Bude muset žít, minutu po minutě."
Vrátili se k místu, kde Kasiopea zprvu seděla.
" A my ?" zeptal se.
V propasti hluboko pod ním se třpytily hvězdy.
Vzhlédl k jejím očím, ale viděl v nich to samé.
Propast a hvězdy.

A pak se odrazili a skočili dolů.
Nic jiného jim nezbývalo.


Poznámky k tomuto příspěvku
centaur (Občasný) - 24.9.2002 > První půlka moc dobrá (literárně i obsahově), ta druhá už trochu pokulhává, protože je opět plná "takových těch hezkých, těžkých myšlenek" vyjádřených jednou metaforou, jednou větu.
Body: 3
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
0 1 2 4 6 13 14 15 17 18 20 22 23 23 24 25 25 26 27 27 27 28 28 28 28 29 30 30 31 32 32 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 45 46 47 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 66 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 82 83 84 85 86 88 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 102 102
103 104 105 106 107 109 110 (112) 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 127 142 144 145 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 193 193 194 195 196 197 198 199
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter