Začínám si o Tobě dělat konkrétnější obrázek - jako například, že občas si tam ty slova zmrzačíš významově v zájmu rytmu. tady, ač jinak na to kladu důraz neúměrný, bych Ti právě vytkla, že v zájmu zachování rytmu to tam hodíš, jak píšeš a nestaráš se o skutečnou vokalizaci. A to kulhá.

Jinak souhlasím s Cobainem, není nad lehce těžkou morbiditu... Vyrovnat obě strany.

člověče, ale já mám pocit, že se to trochu nedotáhlo. Neříkám, že stejný počet slabik a silný a slabý doby všude stejně jsou požadavkem na kvalitní báseň, ale snad kromě krávy to místo odkráčení středem zaleze do zákulisí...

Takový malý šťouchnotí si do vosího hnízda, co?  Ve dvoutisícátým jsem tu byla vcelku často a bylo pár lidí, kteří se mi k tomu vyjádřili. Teď je zase pracně hledám, kde jsou, jestli vůbec ještě tady jsou, jestli vědí, že jsem tu a tak... No, jenže je fakt, že jejich připomínky byly k věci, dokázaly přesně ukázat a i povzbudit. Musím taky říct, že nepíšu poznámky k tomu, co mě nechytilo. Vyjadřuju se jenom k tomu, co mě zaujalo a když pak někdo zatouží po dokonalejším zdrbnutí, mileráda se vyřádím.

A tak tedy k Tobě: ešus v mostařovi je v Rusku označován jako  "vyrvi glaz" neboli u nás pěst na oko. Asi jako ten swing v Humoresce :-)))). Sám, opuštěnej a plačící. Myšlenka ohledně honorace je fajn, ale pokulhává mi to tam v posledním verši. Ten ducha lov, je to obrat, který sama znám víc, než dobře - vzniká, když je potřeba dokončit myšlenku a zároveň jí osekat, aby se vlezla do rytmu.

Co se týká klasickýho metronomu (na ten já dám víc, než na rýmování, pokud tam není z mýho pohledu viditelná bota :), první dva verše u Mostu krásně šlapou na čtyři trioly, ale pak se ti tam ve třetím až šestým vetře úplně jiná dvojice a máš z perfektně začatý sloky kočkopsa. Taky kdybys to formálně sjednotil a všechny sloky hodil do AABCBC, působilo by to daleko víc úderně. No, a jak říkám, honorace v mostařovi Ti odjela naprosto někam do pryč i s tím rytmem.

Most na mě působí jako kříženec tří různých stylů, takový patchwork rytmu a rýmu. A ve třetí strofě  je naprosto zbytečný to "A" v prvním verši.

Jako výkřik do pomyslné tmy (vzhledem k těm všem reakcím) je to fajn, jako klasika dobrý. A proto za tři. Tak co, potěšila pitva? Čekám podrobně podrobný revanš...

Vzhledem k tomu, že proti gustu žádný dišputát a konečně se zjevuje někdo se stejným smyslem pro rytmus jako já (neboli z pohledu ostatních asi trapně klasickým :), oslovilo mě to víc, než cokoli dalšího z dnešní dávky.

Ale je-li zájem o hlubší kritiku, pak:

a) v první a třetí sloce druhý verš - nesedí ti rytmus. Příště buď o jednu zkřísni verš čtvrtý, nebo prostě tu slabiku dodej. Protože to ti rozhodí celý koncept těžký a slabý doby.

b) druhá sloka - je to takovej prostřih úplně někam jinam. Jak rytmicky, tak námětově. Vzhledem k urovnanosti zbytku je to z mýho pohledu docela škoda, ale co já vím, jak to bylo myšleno.

Celkový dojem: Je to na půl cesty mezi rytmem schválně rozkolísaným (a námětem zrovna tak) a mezi vyleštěným kompaktním celkem. Není z toho znát, zda se vůbec v tomhle ohledu jedná o záměr nebo to jen tak ujelo. Takže, buď učesat nebo příště nenechat na pochybách. z mý strany vše.