Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 7.10.
Justýna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 Seznam čísel časopisu Totem.cz 
 19.číslo časopisu - Podzimní výběr 
 18.číslo časopisu - červenec 2009 
 17.číslo časopisu - únor 2008 
 16.číslo časopisu - duben 2007 
 15. číslo časopisu - leden 2007 
 14. číslo časopisu - říjen 2006 
 13. číslo časopisu - červen 2006 
 12.číslo časopisu - březen 2006 
 11.číslo časopisu - prosinec 2005 
 10.číslo časopisu - říjen 2005 
 9.číslo časopisu - květen 2005 
 8.číslo časopisu - březen 2005 
 7.číslo časopisu - leden 2005 
 6.číslo časopisu - jaro 2003 
 5.číslo časopisu - Léto 2002 je tady v plné své kráse. 
 4.číslo časopisu - Literární číslo s hudebním a grafickým doprovodem - říjen 2001 
 3.číslo - Grafický výběr z toho, co se na Totemu urodilo - 30.4.2001 
 2.číslo časopisu - další výběr příspěvků, které zaujaly...11.1.2001 
 1.číslo časopisu - Výběr toho nejlepšího z Totemu od 1.11.1999 
  
 Rubriky s vybranými příspěvky
Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu
  

  

 Tvé další možnosti

 Publikovat nový příspěvek
 Publikovat foto, obrázek
 Publikovat formulářem
 NápovidaNápověda
 Redakce Totemu
 Seznam Anket 

 Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce@totem.cz nebo na nick redakce.
   

               

Náš sponzor
Alnamura
Kacur
Okamzik

 
 
 
Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 24.strana
 
Typ zobrazení: nejnovější poznámky vlastní poznámky poznámky u vlastních příspěvků
U příspěvku:vícetisky
Lyryk (Občasný) - 8.3.2007 > všežravé skříně
U příspěvku:o tesařích
Lyryk (Občasný) - 8.3.2007 > vkusně provedené
U příspěvku:kostelům osmým pádem
Lyryk (Občasný) - 8.3.2007 > celé je to zdařilé
U příspěvku:Kružítko
Lyryk (Občasný) - 6.3.2007 > jistotu zachytit skobou horolezce

domy
svírají mi dvůr
U příspěvku:Modřanské postsynchrony
Lyryk (Občasný) - 2.3.2007 > sorry, zapomněl jsem avízo
U příspěvku:Modřanské postsynchrony
Lyryk (Občasný) - 2.3.2007 > Takže antisuma:
1) "koleje se utíkají k dálce" - není zcela běžné, ani běžné spojení. Protože, ač se tento tvar dá najít ve slovníku, slovník neurčuje, že se jedná o spojení běžné. Dokonce se jedná (obyčejnou zkušeností) o spojení velmi nevšední. S tím, že pro mě, je to spojení krkolomné a vlastně vyjadřuje celkový výraz básně...jimž je neladnost, krkolomnost...

/// v hovorovém jazyce nebo zejména v tom novinovém nejde při spojení utíkat se k něčemu o zcela bežné spojení; myslím, že by šlo jej označit za knižní výraz, který bychom našli v celé škále krásné literatury; to, že je výraz neobvyklý nic nedokazuje, neboť právě o to v poezii jde, o originalitu a nevšednost (samozřejmě nejenom o ni); v tomto případě jde však o víc , než jen o oprášení zapadlého slovního spojení -> utíkat se k něčemu (ve významu zapomínat se) se používá ve vztahu jednajícího životného subjektu, jímž koleje nejsou; autorovi tedy šlo navíc o personifikaci, nechat koleje téměř lidsky jednat; jde o další možné konotace (např.: říkáme běžně: koleje se sbíhají – zde se ovšem utíkají – zapomínají apod.), kterými tu již nemíním trápit, ale nemyslím si, že by bylo možné tohle poezii vyčítat; Holan má ve své poezii velké množství vyšinutých větných spojení, oxymorónních slovních spojení, a je jen otázkou poučené vnímavosti zda lze z těchto detailů mít požitek, či nikoliv; rozhodně nejde o nic objektivního, je ovšem nutno buďto přistoupit na autorovu hru, případně se mu do ní neplést; srovnávání s „jít na lesu do houby“ je naprosto mimo logiku předmětného uvažování;


2) srovnáno s dalšími metaforami, spojeními..."prach prachu", třesknutí slepého výstřelu" aj. jeví se mi báseň jako jako i její záměrná nesrozumitelnost (přivírání dveří čtenáři) jako intelektuálně ambiciózní, ale při jejím čtení se mi zdá, že není až tak intelektuálně zajímavá.

/// i kdyby byla báseň záměrně nesrozumitelná, nemuselo by to být nutně esteticky špatné – totiž jako součást hry (viz dada či surrealismus); určit zdali je srozumitelnost záměrná je vně autorského subjektu nemožné, protože jeho intence je zcela oprávněná jako sebevyjádření vždy; hodnocení srozumitelnosti je vždy zcela relativizovatelné: např. na otázku „kde lze tady koupit benzín“ může zaznít odpověď „za rohem jsou garáže“ – zdánlivě odpověď neodpovídá na otázku (rozhodně ne kauzálně přesně) a přesto rozumíme (tedy možná .)) buďto za rohem v garážích mají pumpu nebo vědí kde pumpa je); doporučuji kapitoly z analytické filosofie, kde je nesčetná hromada ukázek, jak hluboce metaforický je jazyk už od jednoduchých základů (např. nahoře nebo dole jsou taky jen metafory, ale tak zažité, že už je jako metafory nevnímáme); k intelektuálnímu viz další bod;

3)ač básni nerozumím, hodnotím ji proto, že ji zde autor vystavuje a to v prostředí, kde nějaké hluboké komentáře nemůže očekávat. Navíc si myslím, že tenhle můj komentář je zatím pod tímto dílkem nejobsáhlejší a navíc si myslím, že poměrně intelektuálně "nadprůměrný".

/// pokud je tvoje reakce intelektuálně nadprůměrná, protom jsi mne potěšil, protože, pokud já rozumím zcela, potom jsem víc, než nadprůměrný .))) tolik chvály jsem nečekal, ale díky;

4) srozumitelnost a nezrozumitelnost díla souvisí s jeho kvalitou. U básně nehodnotíme jen její obsah, ale také formu. Tedy i to, zda je tomu, co píšeme rozumět.

/// srozumitelnost díla nemá s jeho kvalitou přímou souvislost, rozhodně ne kauzálně odvoditelnou; leda tak z hlediska marketingového… i tu nejsrozumitelnější českou báseň neprodáš v baru na Papui Nové Guinei; ale vážněji, není nutno chodit tak daleko, stačí zmínit vážnou hudbu, třeba skladatele Kopelenta, tedy profesora Kopelenta, jehož zdánlivě disharmonické fragmenty rozhodně nelze uchopit bez reflexe vývoje vážné hudby jako takové; proto se také tato hudba prezentuje na místech k tomu vhodných a publiku, o němž se předpokládá, že bude nejspíš rozumět; přesto se najdou i tací, kteří se zmýlí a z koncertu potají o přestávce utečou; širší společenské povědomí o nejmodernějším umění k této hudbě také postupně dojde, ale bude to třeba až za padesát let, v jiných zvykových a dějinných kulisách, anebo taky ne, to je riziko představy o trvalosti či potřebnosti umění, které musí každý autor na vlastní nervové náklady podstoupit; také bych mohl mluvit o baletu či opeře apod.

5)Pořád dokolečka - všichni si myslí, že když někdo napíše, že něčemu nerozumí, že nemá smysl, aby to hodnotil. Tak podívej: smysl to má. Je TO TOTIŽ, můj milý, má milá ZPETNÁ VAZBA. Jedna z věcí, možná nejdůležitějších, která v umění jsou!!! Proto sem, většinou, lidé svá dílka dávají.

/// ve svobodné zemi má právo se vyjádřit samozřejmě i ten, kdo nerozumí, a klidně i hodnotit; jde však o to, zdali jde o relevantní soud; soudy nerozumějících však vedou právě k utvrzení autora, že je v určité komunikační vrstvě a má právo se svobodně rozhodnout, zdali svoje dílko vyprázdní na tuto nepoučenou úroveň; rozhodně nemusí, ale pak si vyslechne řadu blábolivých invektiv, zejména, když někdo svoji nesrozuměnost zneužívá vědomě jako diskusní fundament;

6)Nejdřív pochopit a pak hodnotit. Jak jednoduché. Mohu ti říci, z vlastní zkušenosti, že kdyby to bylo tak jednoduché, tak by ti umělci postavili pomník ze zlata i ostatní lidé, co se v umění pohybují. Co pomník - měl bys sochu větší než eiffelovka. Ono je to totiž sakramentsky složité. A v určité chvíli,ať chce vnímatel, či nikoliv, tak musí abstrahovat od jednotlivostí a nějak se k tomu postavit. Pro tebe je to snadné "máme to ve slovníku" a všimni si,jak od této jednotlivosti abstrahuješ... "je to běžné spojení"....srozumitelnost nesouvísí s kvalitou...když něčemu nerozumíš,nemá smysl hodnostit....paradoxem je, že ve všem se mýlíš. 1)není to běžné 2)souvisí 3)zpětná vazba je skoro to nejdůležitější.
Navíc,miláčku, furt jsme na totemu...

/// 1) je to odvážně novátorské 2) nesouvisí implicitně 3) zpětná vazba je marketingový pojem, který má v umění zcela okrajové místo; především jde o vnitřní autenticitu autora a neslužebnost umění nějakému „sociologickému“ zadání; za chvíli bys mohl klidně přijít s tím, že takové umění neplní funkci u papuánců a mohl bys nás za to zavírat; celkově se tvoje vyjadřování opírá o moc člověka, který si dobře uvědomuje, že autor díla je zvědavý (někdy až přecitlivěle či chorobně závislý ve svých očekáváních) na reakce; místo otázek stavíš argumenty, které jsou mimo obor estetického uvažování, které je samozřejmě daleko vpředu před tvými fobiemi; i tady na Totemu je vrstva rozumějících, poučených, stejně jako neuvažujících, falešně obdivujících a ty se pokoušíš ty třetí a čtvrté sofisticky manipulovat falzifikovanými autoritativními vyjádřeními; já ti pseudoodbornost ale nebaštím .)))
U příspěvku:Modřanské postsynchrony
Lyryk (Občasný) - 27.2.2007 > prach prachu chce svou výšku .)) přímo ná nos
U příspěvku: ZRNĚNÍ
Lyryk (Občasný) - 27.2.2007 > s rozbitou kamerou



proti lupičům ...



U příspěvku:Nedotknutelnost zatmění
Lyryk (Občasný) - 27.2.2007 > ten závěr by opravdu stál o nový závěr .))
U příspěvku:ani jsem nedodýchl tvého nádraží
Lyryk (Občasný) - 27.2.2007 > ták řka velkolepé .))
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 21.2.2007 > .))) tvoje samolibost je velmi ilustrující... už stačí nebo už to bude úplně jasné .)))
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 21.2.2007 > V honbě za "červeným přízrakem" nezbývá nikomu než si vybrat. Moudrému napověz. Já si ve shodě s mnoha filosofy myslím, že konečný recept porozumění není ani sama hermeneutika, ani ta neobsahuje jako metodu respekt, citlivost a empatii. Každý vzorec výpovědi v jeho jedinečnosti se musíme neustále učit vnímat znova po novu, k tomu nám je ovšem zapotřebí jakési apriorní důvěry - a tu nemáme, ani zaručenou metodu, jak ji vždy získat, ale ani čas, který bychom k tomu všemu potřebovali.

Budiž ukázka mých tenkých ledů ve filosofii a smysl odmítnutí nějaké vnucované kognitivní psychologie:

„Vědomí“ je víceznačný termín odkazující k různým jevům. Každý z těchto jevů je třeba vysvětlit, u některých to však jde snadněji než u jiných. Pro začátek je užitečné rozdělit související problémy vědomí na „těžké“ a „lehké“. Lehké problémy vědomí jsou ty, na které se dají přímo uplatnit standardní metody kognitivní vědy, jimiž je jev vysvětlován prostřednictvím výpočetních či neurálních mechanismů
Těžké problémy jsou ty, které se zdají těmto metodám vzdorovat. … Skutečně těžkým problémem vědomí je problém zkušenosti. Když myslíme a vnímáme, je tu cvrkot zpracovávání informací, je tu však i subjektivní aspekt. --- Když například vidíme, zakoušíme vizuální vjem: pociťovanou kvalitu červenosti, zkušenost světla a tmy, kvalitu hloubky vizuálního pole. Jiné zkušenosti doprovázejí vnímání v jiných modalitách: zvuk klarinetu či vůně kuliček proti molům. Pak tu jsou tělesné pocity, mentální obrázky, které jsou tvořeny vnitřně; pociťovaná kvalita emoce a zkušenost proudu vědomého myšlení. Co všechny tyto stavy sjednocuje, je to, že mít je nějaké.

David Chalmers, Tváří tvář vědomí (1994), in: str. 248, Kapitoly z analytické filosofie, Jaroslav Peregrin (Filosofia Praha 2005)

Funkcionalisté, jako je Dennett, ovšem namítají, že Chalmers a jemu podobní nás lákají zpět do kalných vod introspekce (které jsme opustili obratem k jazyku). Nejde o to, že bychom se mohli bavit o tom, jak kdo co cítí nebo vidí; jde o to, že za fakta můžeme brát jedině to, co kdo o svém nitru říká, nikoli to, co tam ve skutečnosti je. Nemůžeme tedy dost dobře vědět, jestli je něčí ‚červený vjem‘ skutečně ‚červený‘ (přesněji tato otázka nedává úplně rozumný smysl). Takže fakta, která podle kritiků funkcionalismu funkcionalistům unikají, nejsou podle funkcionalisty skutečnými fakty, a nejsou tedy k mání pro racionální, argumentativní diskurz. Dennett propaguje termín „heterofenomenologie“: ta je podle něj „neutrální metodou zkoumání a popisování fenomenologie. Zahrnuje získávání a pročišťování textů od (zjevně) hovořících subjektů a používání těchto textů ke generování jisté teoretikovy fikce, heterofenomenologického světa tohoto subjektu. Tento fiktivní svět je zalidněn všemi těmi obrazy, událostmi, zvuky, vůněmi, hnutími, náklonnostmi a pocity, o kterých se ten subjekt (zjevně) upřímně domnívá, že existují v jeho proudu vědomí. Ve svém maximálním rozsahu je neutrálním zobrazením přesně toho, jaké to je být tímto subjektem – vyjádřeným vlastním jazykem tohoto subjektu, za předpokladu, že jej dokážeme interpretovat nejlépe, jak to jde.“ (1991, 98) A na adresu Chalmersova zdůrazňování, že potřebujeme nikoli takovou heterofenomenologii, provozovanou z perspektivy „třetí osoby“ (v přeneseném gramatickém slova smyslu), ale skutečnou fenomenologii, provozovanou z perspektivy osoby ‚první‘, poznamenává: „Věda o vědomí provozovaná z perspektivy první osoby je disciplínou, která nedisponuje žádnými metodami, žádnými daty, žádnými výsledky, žádnou budoucností, žádnými přísliby. Zůstane fantazií.“ (Citováno podle rukopisného textu The Fantasy of First- Person Science.); in: str. 248-9, Kapitoly z analytické filosofie, Jaroslav Peregrin (Filosofia Praha 2005)


Já vím, je to delší, ale tomu, kdo se zajímá to musí leccos v hlavě rozsvítit.
U příspěvku:TAK TOHLE NÁM VADÍ, PŘÁTELÉ ...
Lyryk (Občasný) - 20.2.2007 > podstata humoru je ve vnitřním úsměvu a rozjasnění, které kolikrát nemusí být na obloze našeho čumáčku vůbec vidět .)))
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 19.2.2007 > swedish_nigg> tvoje argumentace je nesmyslná, strojená a osobní;

1) nevím co tě opravňuje mi říkat familiérně "lyrdo", leda bys to ode mne měl čímkoliv stvrzeno, což nemáš; tvůj familiérní nadhled není ničím oprávněn a proto není možné brát jakákoliv doporučení jinak, než osobní šlehu; na ostatní invektivy už reagovat ani nebudu;

2) osobní šleha by mohla mít smysl, kdyby byla k věci; ty ses chytil jednoho mého slova a násilně sis ho dosadil do rovnice s mnoha neznámými, čímž jsi k projasnění nijak nepřispěl;

3) abys někomu mohl cokoliv navrhnout, musíš se adekvátně držet pravidel "zdvořilosti" a "respektu"; a tvoje "mystická" replika, v níž držíš celou filosofii ty jediný za koule o ničem takovém nesvědčí; tomu nepomohou ani bojovné citace názvů knih, které jsi sotva zahlédl v knihovně a ve tvé zmatené i oslněné mysli jsou myslím o ničem;

4) budeš-li nadále více zdvořilý, než rozčilený, pak můžeme podiskutovat;

Ad 1,2) ve spojnicích pramenů, které uvádíš ( a nejsou mi nijak neznámé) nejsou nikterak vyčerpávající odpovědi na způsob uchopení celé soudobé poezie, byť by kognitivní metoda k tomu jakkoliv definitivně sváděla, takový postup není vůbec nezbytně nutný -> je to jen tvoje osobní cesta;

Ad 3) promiň, ale dogma o vynechatelném co a proč je směšné; tuhle otázku ponížil také Lenin a vedlo to k nesvobodě uvažování, která se dostala do vleku odrazu jeveného materiálního bytí;
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > swedish_nigg> ale švédíku, Platón ti dává lekce z kognitivní psychologie, a kdepak, snad ne v nějaké netové jeskyni, že bych se na udané adrese také připojil?? .)))

1) kampak asi v té kognitivní psychologii patří nazírání, vhled a metafyzika? už to dopsali?? pošli mi nejnovější výtisk...

2) kampak asi v oné adorované všejižvysvětlující psychologii patří akt nepřátelství? jestli ona to nebude nechvalně známá antinomie (asi-percepce ... asi apercepce)

3) je-li báseň postavena na tom, co a proč zůstává skryto, lze samozřejmě vytknout, že je na tom postavena; je to podobná možná spekulace, jako rozhodovat mezi pravdivostí ano-ne bez jakékoliv otázky... vidím, že jsi také nasát pozitivismem jevení, pak těžko cokoliv může mít mimo tvůj vlastní svět nějaký potenciál, protože to ihned redukuješ sám na sebe;
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > Ondrej Kern> Já už to samozřejmě nechám být .)) ale jen pár poznámek pro korektnost řečeného:

1) použiješ-li slovo "nedokazuješ" navazuješ a účastníš se vědeckého diskurzu a ten je odvozen z premis novopozitivismu a dosud je nepřekonal; nic na tom nemění, že se nestavíš do jedné řady, ale přijímáš v diskuzi pozici nespecifikované průkaznosti -> odtud můj dosavadní dojem;

2) použiješ-li slovo "nevyvracíš", měl by ses podívat, co jsi napsal na začátku: 'svět je snadno (banálně) rozpoznatelný'; vím necituji tě přesně, ale tak jak jsem tě pochopil; myslím, že jsem ti ono "n.r.s." objasnil a tvůj původní myšlenkový konstrukt přinejmenším nakřápnul; je-li nadále možné, aby nesnadná rozpoznatelnost viny v této básni byla banální, pak je zde něco zvnějšku, které chce, aby tomu tak bylo -> s tím nic nenadělám;

3) vysvětlování umění není přepisování; bez vysvětlení by nikdy nebylo nového vnímání umění a nikdy bychom se nevymanili ze zvířecí pasti napodobování;

4) interpretace není libovolná činnost, kde by měl každý čtenář libovolnou dispozici s obsahem; vím, často nás únava a otevřenost textu k tomu svádí, nicméně slova se v jazyce ustalují a neustále se obnovuje jejich obsah -> kdokoliv k tomu může být hluchý, taková je svoboda jednání, ale past neomezené dispozice člověka odtahuje od dialogu; není překvapivé, že z něj unikáš, ale pak je tvůj názor pouhá šleha bičem banality, kterou jsi sám nikterak neobjasnil -> srovnej svoji tezi o snadné rozpoznatelnosti světa..., kterou jsi neuhájil;

5) vysvětlovat pojem vina je zbytečnost (!!!) tady někde je jádro sporu; tento pojem tě nijak nezajímá, nesvírá, neotevírá sebereflexi; není to nijak povinné, asi se s tím dá i dožít .)))

tak nepřerušeně nezkažený den i nadále
U příspěvku:Stejného písma
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > pěkně
U příspěvku:Koktání
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > pěkně
U příspěvku: KDO CHCE KAM ...
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > lovila jsem zbytky ohně...
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > Ondrej Kern> .)) O tom, že je svět rozpoznatelný, se nedá ani v nejmenším pochybovat... říkáš, nevím sice o co přesně tohle tvrzení chceš opřít, tipnul bych si nějaký novopozitivistický směr uvažování: pragmatický novopozitivismus nebo analytickou filosofii; budeš -li zabetonován v takovém názoru, potom jen těžko lze dále diskutovat. Nicméně se tě pokusím znepokojit myšlenkou spoluzakladatele těchto směrů Wittgensteina. Ve filosofických zkoumáních píše mj., že pokud bychom z jazyka vypudili všechno, co není verifikovatelné, musíme to udělat i s většinou vědeckých axiomů. Jistě znáš geometrické tvrzení: rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Nedokážeš nic víc, než že díky tomuto provolání cosi v geometrii v pragmatické rovině funguje, ale to je asi tak všechno. Ukaž mi ono nekonečno a ukaž mi ono protnutí.

Z výše uvedeného vyplývá jenom, co si myslí "jeden" a co by si mohl myslet třeba druhý. Nepopíráš, doufám, že existuje sama možnost neporozumění?

jeden si pomyslí, aha, tuš je symbol, hmm, sotva viditelní sami nevidíme, tak nějak "no a co?"... říkáš, tuš jistě má i nějakou symboliku, ale má i svoje obecné významy: tuš jako barva pro kreslení, tuš jako krátká hudební skladba, a konečně i tuš z tušení, což je již jistá přenesená významovost metaforického typu. Významy vkládám zcela vědomě, přičemž mám na paměti jejich většinu, kterou logika větné skladby může pojmout. V tomto případě tedy můžeš číst "vlí sající tuši" i tak, že ony řečené významy saje neustále jakési naše lidské povlávání -> neologismus vlí. Máváme svojí nepodloženou jistotou poznání a přitom můžeme ze světa nasávat tmu, obdiv nebo tušení.

Nakonec je mi jasné, že "jeden" může báseň číst bez znepokojivého uvědomění si názvu "nášlapná vina". Pojem viny jistě nemá žádné vědecké vysvětlení, které bys mi mohl přinést a ukázat, leda tak rozsudek nějakých lidí. A přitom se "jednomu" zdá všechno tak jasné. Rytmus to nese jednoznačně a význam to nenápadně vyvrací. A tak je to i v životě. Takže "druhý" klidně řekne: "Na tom není nic banálního."

Krásný den stále... .))
U příspěvku:Spadlo
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > pod postelí pták .))))
U příspěvku:Plachetno
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > pojmenovat kotvu
U příspěvku:nášlapná vina
Lyryk (Občasný) - 16.2.2007 > .)) nevím zdali ti nesnadnost rozpoznatelnosti světa přijde banální, ale možná ses dost nezačetl; kdybys ovšem řekl v čem ta banalita tkví, mohli bychom diskutovat; dokonalý rytmus působí jistě banálně, to je záměr, protože rytmus tady je nosič banality, ale významově sis báseň neozřejmil; problém ovšem může být v tom, že já nenakládám na dojem vhled a pochopení .)) krásný den;
U příspěvku: --- + + + ---
Lyryk (Občasný) - 15.2.2007 > ***
U příspěvku:Pojednání o loužích
Lyryk (Občasný) - 15.2.2007 > šplouch a cák .)
U příspěvku:vysoko nad sólosteny
Lyryk (Občasný) - 9.2.2007 > .)))) tomu tedy fakt nerozumím ???
U příspěvku:V zahradě myšlenek příležitostného vraha
Lyryk (Občasný) - 31.1.2007 > o nějakém chápání zabíjení matek nemůže být u mne ani řeči; snad proto nemůžu celou báseň vzít potom na milost; promiň
U příspěvku: ASTRÁLNÍ PRŮŠVIH
Lyryk (Občasný) - 30.1.2007 > .))
U příspěvku:A MÝDLO ZBLEDLO
Lyryk (Občasný) - 30.1.2007 > báječná .)))
U příspěvku:Jaro v kuchyni
Lyryk (Občasný) - 30.1.2007 > zavřeno na sever...
U příspěvku:ty ma nedobehneš a ja sa nespomalím
Lyryk (Občasný) - 27.1.2007 > škoda toho dovětku, který text strhává do osobní roviny dopisu..., ale jinak skvělý
  <<< předchozí 
24.strana poznámek
 další >>>  
     
    Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game 		 
free web hit counter