Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí Na začátku z kolekce Na začátku
Autor: Kapucín (Občasný) - publikováno 1.6.2001 (00:27:47), v časopise 4.6.2001
další>
NA ZAČÁTKU

Na začátku byl sen.
Sen...
Takové kratičké, nenápadné slůvko, spojení tří docela obyčejných písmen, a jakou sílu v sobě ukrývá. Sen, to je barevná dětská skládanka, kytice pestrého kvítí natrhaná v odpoledním tichu na sluncem zalitých loukách a svázaná černou noční stuhou, spánkem vyšívanou. Slova vyřčená i jen pomyšlená namísto chrp a konikleců, místo bílých kopretin radosti a strachy, často tak zapadlé v našem nitru, že za denního světla vůbec nejsou vidět. Za sedmikrásky naše drobné citečky, projevené něhou, vášní a zlobou, ba i ty pečlivě ukrývané, tajené jako největší provinění. A tady – to není tráva, ta ostrá, která tak ráda zraňuje ruce, které ji trhají, to je láska a nenávist, to je síla vůle, lidská slabost. Díky nim jsou sny věčné.
Začalo to snem.
Hluboce procítěným snem, který vám za jedinou noc umožní prožít celý život a ještě kousek navíc. Změní vás v to, čím ve skutečnosti nikdy nemůžete být, a dovolí vám dělat a vidět věci nemožné, kouzelné, neskutečné i děsivé. Smíte létat ke hvězdám, cestovat po všech známých i neznámých světech, smíte umřít tisícerou smrtí a pak ráno prostě zvednout hlavu z polštáře a žít. Ve snu bojujete s vlastní hrůzou, překonáváte zdánlivě nepřekonatelné, získáváte netušené schopnosti. Dokážete překročit svůj stín a rozbít přetěžké okovy zábran, které vás ve dne tak nesmlouvavě poutají k zemi. Takový sen vás nazítří nutí jít brzy spát, jen abyste na té druhé straně, v zemi nočních můr a splněných přání, mohli pobýt co nejdéle. A když se, konečně a neradi, probudíte, změní se sen ve vzpomínku, stejně skutečnou jako chladná voda na vašem obličeji.
Jak říkám, můj dnešní den začal snem.


Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 2.11.2001 >
Body: 1
<reagovat 
Rezi (Občasný) - 17.11.2001 > Pěkně napsané, pěkně vyřčené...
I když bych vytkla: časté to, někdy přebytečné je...
Body: 3
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 19.11.2001 > Čtenář Louda: Pozdě, ale přece - děkuju.
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 19.11.2001 > Rezi: a) děkuju; b) přijímám
<reagovat 
čtenář tomek - 11.3.2002 > hezke pojednani,prirovnani, prociteni a tak. Ale od fejetonu bych ocekaval krome techto kladu vtipne a pokud ne vtipne,alespon usmevne nebo netredicni nahlednuti na sny.
Myslim,ze hodnota tohoto clanku spociva jen v prijemnosti jeho slov.Chybi napad,chybi nezvykly pohled na vec.
Body: 1
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 3.8.2002 > Připadá mi to jako úvod ke knize. Krásné obraty. Procítěné. (ostatně jako vždycky :-))))
Body: 5
<reagovat 
stanislav (Stálý) - 30.9.2002 >

jeden hodně delší příspěvek, třeba Tě potěší... 

 

Sen a indiáni

 

To se takhle sejdou kolem ohníčku indiáni třeba kmene Naskapi a začnou probírat, co se komu zdálo. Tihle lidé moc dobře vědí, že život není jen to, co je kolem, jídlo, pití, oblečení, hádky, udobřování, snažení se o komfortek. Je jim jasné, už dávno jim to bylo jasné, ještě než na to přišli slovutní psychoanalytici, že kromě tužeb, o nichž jde říct, že jsou svobodné nebo přinejmenším námi určovatelné, má naše duše i touhy vrozené, skryté. A ty pocházejí z hlubin duše, a nikoliv skrze poznání.

A pak, když každý dovypráví ten svůj sen, tak si o tom povídají. Irokézové to provádí na jaře, na podzim a v průběhu zimního slunovratu, při velkých snových slavnostech, kdy bratrstvo Křivých tváří kurýruje zúčastěné indiány pomocí výkladu snů. Sen jako projev vnitřního života je pro ně symbolem, klíčem k tomu, co se v člověku „kazí“. Nejde jen o potíže duše, jako třeba deprese, ale i fyzické potíže díky snu začnou promlouvat. Sen je taková brána k terapii, k zahojení bolesti.

O snech se jen nepovídá, ale mohou se i dramaticky ztvárňovat, nebo se může taky doslovně vykonat to, co sen žádá, nebo, pokud tohle není možné, třeba v případě agresivní náplně snu, tak se sen předvede jen tak symbolicky, je to vlastně cesta k vyřešení potíží, které se člověkovi vyjevily díky snu. Dneska se tomu u nás říká psychodrama, je to poměrně novinka, a přitom indiáni tohle provozují už staletí.

Je zajímavé, jak indiáni a jiní „primitivové“ přistupují k noční můře dítěte. U nás je obvyklé říct: „Neboj, holoubku, to byl jen sen, to nebylo doopravdy.“ Malajští Senojové dítěti řeknou spíš, že sen je doopravdy, patří zčásti do skutečnosti, která je jiná než svět bdění. Dítěti je poté dodávána odvaha k tomu, aby žilo se svým snem, aby jej nepotlačovalo, ani před ním neutíkalo. Když se dítěti zdá hrůzný sen o pádu, dospělý Senoj mu na to poví: „To je ale nádherný sen, jeden z nejlepších snů, jaké člověk může mít. Kam jsi spadl a co jsi objevil?“


<reagovat 
stanislav (Stálý) - 30.9.2002 > jinak za Tvé dílko samosebou
Body: 5
<reagovat 
 Kapucín (Občasný) - 1.10.2002 > hubert> I bez tý jednušky by to byla nádherná reakce. Děkuju!


<reagovat 
Martin (Stálý,Redaktor) - 30.12.2002 > Hezká úvaha:-)
Body: 5
<reagovat 
Minehava (Občasný) - 9.9.2003 > Stanislav: Tvůj příspěvek mi mluví z duše. Některé sny jsou pravdivější než denní realita.
Kapucíne, tohle vážně není fejeton. Podívej se do nějaké encyklopedie, co je fejeton.
Jinak za krásná slovíčka, krásné věty 3 bodíky.
Body: 3
<reagovat 
Buick (Občasný) - 1.6.2001 > Taky jsem měl dobrej sen, do rubriky dospělí :). Ale vážně- asi nejlepší fejeton za dost dlouhou dobu.
Body: 5
<reagovat 
čtenář Liv - 4.6.2001 > Je to...krásný.
"Smíte umřít tisícerou smrtí a pak ráno prostě zvednout hlavu z polštáře a žít."...tohle se mi líbí. Je to smutný, ale smutný věci jsou většinou krásný...a smutný na tom je, že ráno musíte zase žít a nemůžete setrvat ve snění...svět to nedovolí...
Body: 5
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 7.6.2001 > Díky, Buicku. Taky mívám sny tohohle druhu, ale i realita má něco do sebe, však? :o)
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 7.6.2001 > Děkuji vřele, čtenáři Liv, a nesmutni. Snít se dá pořád.
<reagovat 
čtenář Louda - 2.8.2001 > Pěkné...sen, svět podvědomí, nezašpiněn obyčejným, lehko přístupným vědomím. Vědomí je svět toho, čemu říkáme realita, ale proč ho brát tek vážně, když nemůže být podle našich představ.
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
1 2 3 (4) 5 6 7
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter