|
Slovo
Slovo, kouzlo otevřených úst
Kouzlo hlasu ozvěn, libozvučných jmen
To vše člověk by mohl docenit jen kdyby chtěl
Slovo,.. poskládej ze slov větu
Poskládej, jako vítr skládá z vln moře, či oceán
A pak přemýšlej jak s ní naložíš
Jestli ji o skálu roztříštíš
Nebo jestli s ní dokážeš pohladit
Tak jako moře hladí písek na pláži
Přemýšlej jestli to co chceš říci
je dýka ostrá, rána se po ní těžko hojí,
Nebo jestli je to vítr, který vyvolává chvění.
Přemýšlej, vždyť je to jen slovo říkáš si.
Ale věř mi i voda je jen voda a přeci ji neodolá ani žula
A slovo, to nedokonalé stvoření jež po vyslovení
žije svým vlastním životem je mnohem mocnější
než živel sám.
Přemýšlej než vyslovíš větu, na rozdíl od věcí
už ji nemůžeš vzít zpátky.
Přemýšlej, ale né moc dlouho protože
i ticho dokáže zabíjet
|
|
|