|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Už vás to doma nebaví? Připadá vám naše republika nudná, bez pořádné zábavy a koneckonců i zaměstnání? Rádi byste viděli, jakže to na tom vychvalovaném Západě vypadá? Pak není nic jednoduššího, než se tam vydat. A proč ne rovnou jako au-pair! Pokud jste v pokušení a říkáte si proč ne, rád vám poskytnu pár základních informací, jak to vlastně chodí. V žádném případě však z tohoto článku nechci dělat náborovou stať, proto se budu snažit vše popisovat s nadhledem a humorem jedince, kterému se jeho vlastní “trip to UK” pomalu chýlí ke konci.
Samozřejmě prvním krokem je rozhodnutí, zdali vůbec chcete někam jet. Abychom nechodili kolem horké kaše a zbytečně to moc neokecávali, napsal jsem pár základních vlastností, ktere byste měli mít:
bez závazků, tzn. bez přítele/přítelkyně, bez zaměstnání, nejlépe student na pokraji vyhazovu s prerušeným studiem nebo lidé se zlomeným srdcem krátce po rozchodu (snadněji se opouští domov)
znechucení z ekonomické i politické situace doma
neumět moc jazyk (jestliže mluvíte plynně anglicky je opravdu zbytečné zabíjet čas přebalovaním dětí)
být ženského pohlaví.
Poslední bod naštěstí přestává platit. Dlouhou dobu byla funkce au-pair privilegiem pouze pro dívky, ale v posledních pěti letech začalo objevovat více a více emancipovanych mužů a v současné době lze hovořit o stavu “dvě na jednoho”. Mimo jiné je to proto, že hoši si uvědomují výhodu svého postavení – jestliže dívce oznamíte, že umíte žehlit, vařit a prát, začne vyluzovat zvuky jako “óóó”, “jééé”, “fakt?ach!” a podobně a okamžitě se v jejích očích jevite jako výborná partie do života. Jestliže tedy splňujete tato kritéria, můžeme postoupit dál.
Výber zprostředkovatelské agentury – další nezbytný krok. Nahlédnete-li do Zlatých stránek, naleznete mnoho takto zaměřených společností, takže zbývá jen vybrat. Tady platí jednoduché pravidlo. Čím větší a zavedenejší společnost, tím levnější poplatky a rychlejší vyřizování vaší žádosti. Stejně úspěšná ale může být i maličká agentura vedená jedním člověkem, neboť se vám bude věnovat o to víc. Pokud chcete ušetřit, tak nejlevnější a nejrychlejší je se spojit přímo s nějakou anglickou agenturou, odjezdy do jednoho či dvou týdnů nejsou v tomhle případě výjimkou.
No a nyní nezbývá než čekat a čekat…..až jednoho dne zazvoní telefon a na druhém konci se ozve :”Hallo?..” Můžu vám prozradit, ze je to dobry šok, rychle se snažíte přepnout do angličtiny, marně lovíte slovíčka a většinou nemáte ponětí o čem že to ta osoba vlastně hovoří. Nejlepší je na všechny otázky odpovídat YES, protože volající se často dotazuje jestli umíte žehlit, vařit a pod. Je třeba si ale dát pozor na otázky typu “Are you criminal?” nebo “Do you smoke?”, v tomto případě je lepší volit odpoveď NO. Jestliže vám někdo volal, znamená to, že o vás má zájem. Tudíž očekávejte zvací dopis a připravujte se na cestu – zajistit si zdravotní pojištění a najít cestovní pas jsou asi nejdůležitější úkony. A rezervovat jízdenku do Londýna, samozřejmě. Šťastlivci, které si vybere movitější rodina, se mohou těšit i na let, který uhradí sama rodina, ta zbylá většina se dopravuje autobusem – je to delší, ale levnější. Tímto se blížíme k oné vytoužené Velké Británii a já končím, rady jak projít imigračním úřadem a orientovat se na londýnském Victoria Coach Station si nechám zase na příště.
Vašek Winter
|
|
|