|
Samota
Chodíš ulicemi které v dálce mizí
Mezi vysokými hradbami paneláků
Jen nad hlavou létají ti hejna ptáků
A lidé kolem tebe zdají se být cizí
Ty cítíš se být sám
Sám jako jediný strom na téhle zemi
Jediná planetka uprostřed nicoty
Uprostřed vesmíru jediný jsi jen ty
Ty kdo uvěřils v lásku - a věřte mi
I já ten pocit znám
Ten pocit kdy ocitneš se sám na poušti
Hledáš oázu jež utiší tvůj smutek
Však když jí najdeš raději bys před ní utek
I když cítíš že život tě již opouští
Ptáš se proč? Protože se bojíš!
Bojíš se že již nikdy nebudeš moci milovat
Bojíš se že znovu někdo tě zklame
Ten pocit asi téměř všichni známe
I přesto bychom měli dál za svou lásku bojovat
Všichni - i ty co jen tak stojíš
Stojíš opodál - cítíš se dokonalý
Avšak když někdo zajímá se o tvou duši
Najednou nejsi frajer - máš stažené uši
Ale ani ty nebudeš navždy mladý
Proto bojuj za lásku třeba i lokty
Abys tady jednou nebyl sám jenom ty
|
|
|
