|
Vzpomínám jak jedné zimní noci
Šli jsme noční Prahou když začal padat sníh
Ty měls mě tenkrát zcela ve své moci
A ze starých domů byl slyšet tichý smích
Tichý smích všech co se ze života radovali
Jež měli radost ze vzájemných vztahů svých
Všech co lásku svou si rozdávali
Když tenkrát venku padal sníh
Padal sníh a my stavěli jsme sněhuláka
Zima ta prý ti tolik nevadí
Však teplo kamen velice pak láká
Když venku se někdo nachladí
Nachladí se bohužel i vztah co mají dva k sobě
Vím jak hrozné je vědět že cit pomalu chladne
Snažíš se s tím něco dělat v každé roční době
Však jednoho dne bohužel i vaše láska zvadne
|
|
|