|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
upadám do hrnků s kafem z průsvitného zoufalství
dnes mi byl upřen pohled dvou nebeských sluncí
modrou stuhou opředených
nedokážu pozřít sousta,
aniž by mi z rukou nevypadávaly myšlenky na unavenou hlavu
smaragdový topol by roztříštil svůj kmen,
než aby poupata poznala, co skrývají jeho větve
omdlívám za hluku dopravy
a chytají mě businessmani
šokovou terapií zjišťuju o statistice,
že mám horečku divného jména –
- spavou nemoc
trhám listí z dubů v mé snové aleji
a nohy mi oplétají růže
zatímco lidé stěhují židle po tramvajích
když se na peroně objímá zamilovaný pár
a ostatní na ně divně koukaj, jim to může být jedno
nehybně, krásně, splývají s tahem větru
mají slepecké hole a svoji lásku v náručí
jen se dívat do očí tisíců střech nad hlavami
věřit, že to není nemožné
smuteční vrba osahává opuštěnou zastávku
jako já osahávám tvoji bytost – stejně nenápadně, a přece.
|
|
|