POSLEDNÍ
ČTVRŤ
Znáš se, jak dobře znáš mě –
vždy na milion chvilek nebo jen
na triolilinku
zavítám zrána do snu,
zavírám bránu sotva jsem vešel,
kdo na čí straně nechám stranou.
Zprvu trochu nesvůj chci ti lhát,
no tak už nestůj divíc se že už zas,
dej hlavu na polštář ať slova
hladce plynou,
svádí tě do snů zpět jen mých pět
vět,
co bylo dnes a bude včera.
Nic co jsme chtěli nemohlo se
stát.
Znám se a bavím se královsky.
Léty jsem zvážněl a zhrubl mi
hlas,
na niti slov pomalu vplouvám,
naoko odplouvám a ty to dávno víš,
že stálý jsem jak proměna.
Leč jistě jsme promlčeli každý tu
svou kolej.
Dnes před zrcadlem bez hany
netančíš ve snu na „H“ a já
nehraji v “G“;
z novu vycouvám na poslední
čtvrť –
v hlavách zvoní.
(Vlčice, 1. – 3. 8. 2023)