Zrádné jsou ty dny,
kdy zima v jaro přechází.
Jak skryté kameny,
ve vysoké trávě.
Přes které klopýtáme cestou k lesu,
dívejme se lépe pod nohy.
Ať vidíme.
Ať neklopýtáme.
Naučme se ovládat své vzdory,
přes okno prohlížím sí přecházející den,
ale vidím velmi málo,
spíš jen slyším pubertální smích ,
malých slečen.
Je to neuveřitelné jak se doba pohla,
a je to také nebezpečné.
Jako by rána do ticha vtrhla.
a hladově se rozhližeje,
hledá co by ještě zničila
Přicházi až k člověku,
člověk je po ni mrzutý,
člověk je po ní rozezlen,
člověk je po ní naštvaný
ale nejvíce je ztracen
|
