jako den i noc, se vší tou podstatou je člověk uzavřen v kruhu přání - očekávání - shoda / neshoda,
lze vnést do života více než pouhé vložené, navyklé vzorce s nimiž sousedí lhostejnost a míra sebepyšství.
na druhou stranu proč lpět na poznávání reality, která je vesměs ke každému krutá?
se vší tou smyšlenou krásou kolem sebe člověk vnáší do svého života poezii v plen dárků povýšenou nad ostatní,
bytím - prožitým okamžikem štěstí ke spokojenosti jako takové, závojem pokryté, vzpomínek nad ním.
lze hledat jako spatřit a lze jít jako stát.
filozofie je magie a taktéž vyšší řád.
nač se nezamýšlet a nepovyšovat se nad denními strastmi a vlastně tudy mířit ven ze mnohdy smutného kruhu samoty
té, které jednoho povznáší a druhého jakoby ničí...
|