|
|
|
|
|
|
|
sojka (Občasný) - 19.7.2007 > při prvním nástřelu mi to přijde dlohohubé, nelibozvučné. á, é, í, ó, ú, ý. to musíš slyšet.
a víš co mi to připomíná? takové ty "středověké" hrátky, kdy se lidi navlečou do historických kostýmů a předstírají, že je o pět set let míň. to by ani tak nevadilo, ale já jednou viděla císaře Karla IV, jak za rohem na náměstí kouřil a někam volal mobilem. to mě docela rušilo, asi jsem hnidopich.
z tohohle mám stejný pocit.
| | | <reagovat |
|
| Janele z Liků (Občasný) - 19.7.2007 > sojka> Ono to nemá být libozvučné, už jsi někdy viděla kramářskou píseň, kterou si napsal Henri Désiré Landru v mé hlavě a hýřila to koncentrovanými samohláskami? Text je určen k hlasitému, soustředěnému čtení hlubokým hlasem, spíše text pro slam a polívčičkou choreografie okolo...Bohužel bez té stylizace to s historickými výstupy nejde, asi těžko by se našel dnes v českých zemích někdo, kdo by stavěl za barákem hladové zdi, k tomu měl francouzskou aristokratickou výchovu a čtyři ženy...Mažeš si na chleba máslo nebo margarín, jen tak pro pořádek?Mimochodem, myslím, že jsi to byla zrovna ty, která mi vymlouvala autostylizaci, že nelze plně ztotožnit život s básněmi a najednou se oháníš pichohnidstvím, zkus zapřemýšlet nad touto myšlenkou: "Význam neplyne z vlastností věcí"...
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Emmet_RAY (Stálý) - 22.7.2007 > Souhlasím s tou arogantní krávou blondýnou - ostatně jiný druh stylizace jsem už vytýkal u tvého dřívějšího textu, kde mi bylo řečeno, že o stylizaci nejde ;-)
U mne jde ale o osobní averzi, neuznávám to ani v literatuře, ani v životě - protože člověk se pak automaticky shazuje do role kokota, který si užije, a pak z toho vyroste
Takže už ten nick, ikonka, názvy básní, slovník... je to stejný jako dredy a piercing, nebo bílý pudr a černé oční stíny - k smíchu, případně shovívavému pousmání
| Body: 3
| | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Janele z Liků (Občasný) - 25.7.2007 > holger> Mnoho lidí zaměňuje extroverci, temperament a cynickou upovídanost s rozmáchlými gesty a arogancí...jakoby introvertní zdrženlivost a sporé vyjádření byly příznakem pro něco hlubšího, celistvějšího, ba co víc-opravdovějšího...Ano, ohním, je těžké v sobě držet oheň, brzdit svou obrazotvornost, divil by ses hodně ve svém životě mlčím a pozoruji, jen tu promlouvám, po letech ve svém pokoji, s hudbou, štětci...Směju se tomu zdejšímu prsolezectví, učené prázdnotě bez instinktu, zahřívání polívčičky, dělám si jen to, co chci, navzdory všemu...
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Janele z Liků (Občasný) - 28.8.2007 > celulosa> Kateřino, povíš mi něco o tom, co je pro Tebe "opravdové", dostal mě tvůj dovětek :a to jinak básně Janele nemám ráda, jakože jsem celou dobu falešná, ať napíšu, co napíšu? Autor nemusí mít jedinou, zcela uvěřitelnou podobu, to spíše pak poukazuje na jeho myšlenkovou omezenost, to bych psala pak neustále v duchu Moderního revue a Edice 69, je mi to nejblíže, ale zároveň to člověka šíleně zpoutá...
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|